Jak pracovat s načítáním duše

Načítání může vyvolávat rozporuplné pocity a emoce.
Pocity, které jsou příjemné, když čteme o úžasných kvalitách, které v sobě neseme.
Nebo naštvání, když něco nesplňuje naši představu. U načítání nejsou tak podstatná slova, ale to, co v nás vyvolávají. Jak pozitivní, tak negativní pocity nesou hlubší informaci. Ta informace je schovaná za slovy, je v našem těle. Proto jsou důležité pocity a emoce, které načítání vyvolává. Informace propojuje člověka s jeho podstatou, která je za tím, co právě cítí.

Co mi velmi pomohlo při práci s informacemi, je přestat se soustředit na to, zda je něco pravda, nebo ne. Každá informace, která vyvolá pocit, mi slouží – uvědomuji si díky ní své touhy, přání nebo bolest a to, co potřebuje být vyléčeno či přijato. 

Pomohlo mi přestat ztrácet čas a odvádět pozornost od sebe a svých pocitů tím, že hledám svatou a jedinou pravdu (za čímž se u mě často schovával strach ze selhání či chyby) případně hledání chyby  v druhých.

Každou informaci nechám projít svým tělem. Pozoruji, co se se mnou děje, jak na mě působí a co vyvolává právě v těle – a tam hledám odpovědi. Jen to, co procítím, má pro mě význam a smysl. V tom je jistota prožitku a zkušenosti.

Práce s informacemi je vždy jen tak hluboká, jak jsme ochotni se s ní spojit; odpovídá naší sebereflexi a zodpovědnosti.

Co se týká načítání a duší – vše je jedinečné a osobité. Každá duše potřebuje něco jiného a nikdy nejde přesně domyslet, která informace je hybným elementem. Kde jednoho povzbudí a motivuje to krásné, toho druhého to může solidně naštvat, protože to, pro co byl stvořen, rozhodně nežije. Za každou jednu emocí, které načítání vyvolá cítím radost a vděk, bez ohledu na to, jak se ta emoce tváří. Pro mě je to signál, že jste se dotkli své duše. 🙏😘